TISKOVÉ ZPRÁVY

Kdyby někomu ze vztahu zbyly jen drobečky z perníkové chaloupky, asi už by nebylo na čem stavět. Naštěstí pro Polly a její matku Evu, tomu tak v tragikomické inscenaci Neila Simona Drobečky z perníku, nebylo. Bývalá barová zpěvačka Eva Mearová dostává prostřednictvím své dcery asi poslední šanci na záchranu lidské důstojnosti, tak jak tomu bylo i v předloze – ve skutečném příběhu hereček Judy Garland a její dcery Lisy Minnelli.  Simona Stašová nastudovala pod režijním vedením milovníka komedií Milana Schejbala roli, za kterou byla oceněna v roce 2007 cenou Thálie za mimořádný ženský jevištní výkon. 
Eva Mearová je žádanou rolí. Bravurně se jí zhostila Jaroslava Adamová, v roce 2004 jsme měli možnost ve Vrchlického divadle vidět nezapomenutelnou Danielu Kolářovou, ve filmu Pavla Háši z roku 2000 ji ztvárnila Taťjána Medvecká, Jan Hrušínský oslovil Juraje Herze a ten do ní obsadil Zuzanu Krónerovou  (Divadlo Na Jezerce hrálo „Drobečky“ pod názvem Sklenka Sherry).
Na příběhu tří přátel – Evy Mearové právě se vracející z protialkoholní léčebny, stárnoucí naivky Toby a homosexuálního neúspěšného herce  Jimmyho - by nebylo nic moc ke koukání. Všichni trochu nebo hodně pijí, všichni se snaží dostat další šanci, všichni házejí své problémy na sebe navzájem.  Zajímavým dělá příběh Evin milostný a posléze brutálně násilnický románek s mlaďoučkým Louem,  její neschopnost se od něho odtrhnout a její schopnost upadat do alkoholové bídy hlouběji a hlouběji. Strhujícím dělá příběh osobnost Eviny dcery Polly, která jako blesk z čistého nebe vtrhne do omšelého pokoje a života své matky a svou živelností a láskou donutí diváka uvěřit ve šťastný konec.
Zatímco před osmi lety jsme spolu s Danielou Kolářovou viděli herecky vyrovnané spoluhráče Gabrielu Vránovou, Pavla Rímského a skvělou Andreu Elsnerovou, herci Divadla Antonína Dvořáka Příbram Simonu Stašovou jakoby pořád doháněli. Jak se příběh posouval, bylo čím dál jasnější, že hlavně představitelky ženských rolí Radka Filásková a Helena Karochová nemají šanci s ní držet krok. Představení stálo na jejím famózním výkonu a Schejbalova režie tomu nebránila.  Simona Stašová tvrdí, že na roli Evy čekala téměř třicet let – od doby, kdy ji viděla právě s Jaroslavou Adamovou – a cena Thálie potvrzuje, že se vyplatilo čekat.