TISKOVÉ ZPRÁVY

     V pátek 8. června tleskalo téměř vyprodané Vrchlického divadlo premiéře nově vzniklého amatérského divadelního souboru  MHD Louny.  Kdo stále ještě nemá zkratku rozklíčovánu, je na tom stejně jako členové souboru, kteří váhají mezi geniálním Malé Hravé Divadlo, filozofujícím My Herci Divákům a opileckým Máš Hlavu Domodra. MHD vzniklo z členů dvou souborů ZUŠ Louny – Kryptyjátru a Iluze. Ve Všechno na zahradě jsme viděli klasické dramaťáky – Míšu Benešovou, Terezu Vágnerovou, Kateřinu Volánkovou a Petra Pidrmana, již potřetí s námi hraje Daniel Syrovátko, od našich postoloprtských kolegů jsme si vypůjčili Dana Zíbrta a nově jsme oslovili Petra Novotného, mého kolegu ze ZUŠ. Majka Vachová byla původně „jen“ maminkou dvou žákyň LDO, ale tak dlouho se sedá před třídou, až přijde den, kdy najednou stojíte na jevišti.
     Musíme přiznat, že premiéra se nám povedla. Ne, že by se nenašly chybičky, ne že by hra neměla lepší a horší místa, ale tak už na to divadle bývá. Jeho kouzlo spočívá v tom, že nic se nedá zopakovat, nic se nedá opravit. Hra Všechno na zahradě  – původně hra irského dramatika Gilese Coopera (1918 – 1966), upravená Edwardem Albeem – nás oslovila již před dvěma lety. Vlastně jsem jen čekala, až „dramaťáci“ dorostou do věku, kdy ji mohou uvěřitelně hrát. Její nadčasovost a aktuálnost nás ohromila. Analogie se stále rostoucími satelitními městečky se zadluženými domky a bílými plůtky se nabízí a my jsme si dovolili jakýsi morální pohlavek společnosti ovládané diktátem peněz. Chtěli jsme po absurdním dramatu a historizující frašce nastudovat komedii, ale nechtěli jsme prvoplánovou řachandu. Reakce publika byla naprosto úžasná. Takové přátele,  jako má v Lounech amatérské divadlo, nám mohou ostatní města tiše závidět, a proto má třeba Lounské divadlení mezi ochotníky tak skvělou pověst, proto se k nám rádi vracejí. Když jsem se zmínila, že dělám premiéru v pátek večer, v červnu, v době fotbalového zápasu právě začínajícího mistrovství Evropy… kolegové mi předpovídali fiasko. Ale lidé přicházeli a přicházeli, já vím, že máme výhodu v rodinných příslušnících a kamarádech, ale na osm herců přišlo skoro plné divadlo. A navíc, skvěle reagovali, odhalili každý vtípek a jeli s námi celé dvě hodiny. A za to jim patří náš dík. Je radost pracovat s fajn lidma a pro fajn lidi, pro lidi, kteří třeba nemají jezírka, nebo nejlepší sekačku, ale nechybí jim přátelství, humor, pokora a chuť do života. A právě jim můžu za celý soubor slíbit zářijovou reprízu, nové plány a nápady a možná….i Lounské divadlení.

Milena Nečesaná