VÝSTAVY
Někdy se zdá, že motýli vznikají z éteru, z myšlenky, z výdechu lásky k životu. Vydechují je květy a zrající ovoce, stará mouka, odložené, ale milované šaty a nedopité víno, zanechané na stole po probdělé noci.
KOMENTOVANÁ PROHLÍDKA ZA PŘÍTOMNOSTI AUTORKY PROBĚHNE V NEDĚLI 26. 2. 2017 V 17.00 HODIN.
Marianna Marie Steinerová Rainforesteiner
Narodila se v Jilemnici. V letech 1971 až 1975 navštěvovala základní jazykovou školu v Lounech.
Žije v Olbramově a Praze.
Vystudovala Střední umělecko-průmyslovou školu sklářskou v Železném Brodě, obor rytí skla.
Poté až do současnosti se věnuje poezii, malbě, drobnému designu, broušení drahých kamenů, hudbě a fotografii.
Prošla různými profesemi, ze kterých byly podstatné a utvářející práce rytce skla v Železnobrodském skle, mozaikářky v Uměleckých řemeslech v Praze, práce asistentky vědeckého výzkumu na Vysoké škole chemicko
- technologické v Praze a poté práce v oboru zakládání a údržby sídelní a krajinné zeleně.
Publikovala knihu poesie Rosenbaum, roku 1999, v nakladatelství Arbor Vitae.
Vystavovala svou tvorbu od roku 2001.
První autorská výstava: kaple svatého Isidora, Kováry 2001, skupinová výstava: Kladenský salon, 2004, malířské sympozium v holandském Wijk an Zee 2005, souborná výstava v sále bývalého kinematografu v Pavlově u Mikulova 2007, účast na setkání tvůrců suiseki v Libčanech 2008, galerie Ve dne v noci, Hodonín 2008, Lázně Hodonín 2008, zámek Slavkov 2009, zámek Skalica, Slovensko 2010, historická židovská pohřební obřadní síň Louny 2014, knihkupectví Academia Praha 2016, galerie kavárny Velryba v Praze 2016.
Má tvorba je inspirována především hlubokou láskou k přírodě a jejím mysteriím.
Cit k přírodě ve mně pěstoval již od dětství především můj otec, Judr. Jiří Kuník, který v sedmdesátých letech minulého století působil v Lounech jako právník.. Můj bratr Jiří vystudoval lounské gymnázium.
Se svými spolužáky ze základní školy, Janou Reisichovou a Jaroslavem Vackem jsem se v Lounech
v přírodovědném kroužku věnovala studiu květin a poznávala zdejší krásnou krajinu.
Ráda se nyní do Loun vracím, navázat na dávnou nit a snad i získat srdce lidí pro ochranu motýlů.
Soubor fotografií portrétů nočních motýlů dokládá mé spojenectví a soucit s bytostmi, které jsou nesmírně zranitelné a současnou bezohlednou lidskou civilizací ohrožené a ničené s cynickou lehkostí.
Žasnu nad jejich křehkou krásou, houževnatostí a heroismem.
Motýli z krajin mizí. Je to celosvětový jev, kde výjimky potvrzují pravidlo. Chemická genocida a všeobecné znečištění má na svědomí tíživé utichání přírody.
Existují lidé, kteří začínají tento vývoj vnímat. Někteří se pokoušejí se střídavým úspěchem chovat místní motýly a vracet je do přírody zpět. Rozvíjí se i péče o motýlům přátelská území.
Děkuji za každého.
Tuto výstavu věnuji svým láskyplným rodičům
a naději.
Marianna M. Steinerová Rfs.
FOTOGALERIE K VÝSTAVĚ