TISKOVÉ ZPRÁVY

4.9.2013

Jiří Jiroutek Fotografická geometrie

V pondělí 9. září zahájí Galerie města Loun vernisáží výstavu lounského rodáka, fotografa Jiřího Jiroutka. Na otázky Lenky Sýkorové odpovídal v červenci 2013, a my si dovolujeme Vás částí jejich rozhovoru pozvat v září a říjnu do GAMLu.

Proč se vlastně na svět díváš přes hledáček fotoaparátu?

Od dětství jsem se obdivoval kráse: za městem se zvedaly hřbety Českého středohoří, horizont propichovaly věže chrámu svatého Mikuláše, denně jsme procházkou šli na zahrádku u tůně, všude kolem tolik vůní (dokonce i dnes si vybavuji, jak voněla koupelová sůl z lázní), cestou kolem domu pánů Sokolů z Mor, odbočit k Jiráskovu mlýnu, přes starý most, kolem barokního špitálu... Měl jsem nutkavou chuť to všechno nějak zaznamenat a předat dál, ukázat i ostatním, co se mi líbí a co mám rád. Malovat mi přišlo tak těžké, zvlášť když jsem později viděl obrazy lounských malířů. Četl jsem knihy o umění (také, četl jsem vlastně úplně všechno), zkoušel jsem tajně kreslit, dokonce i modelovat...

Ale opravdový zájem o fotografii se objevil až v Liberci. Fascinován stříbrnou raketou Ještědu a barevností Jizerských hor, jsem v sobě sváděl vnitřní boj: studuji Technickou univerzitu, ale láká mne divadlo, hudba, výtvarné umění. Po čtyřech letech tedy ze studií odcházím a ocitám se v Divadle F. X. Šaldy a záhy v Naivním divadle. Pohádkový svět loutek, imaginární prostor, vytvořený jen iluzí, pár malovaných kulis a světlo a stín, to byla výzva! Divadelní fotografie je prý nejnáročnější. Chtěl jsem si dokázat, že to zvládnu také, koupil jsem od kamaráda první fotoaparát a začal propadat kouzlu světa viděného skrz optickou soustavu. Černobílý film jsem se naučil zpracovávat sám a pak jsem už kreslil a maloval jen objektivem na emulzi. Seznámení s fotografem Ladislavem Postupou bylo asi zlomové: jeho smysl pro nadsázku a jemný humor, to nebylo prosté zobrazení reality, zastavené cvaknutím závěrky, to byla tvorba, pro mě tehdy srovnatelná s uměním malby a kresby, cílevědomá tvorba, kdy fotoaparát je jen prostředkem k výslednému obrazu. A potom v roce 1991 přišla výstava Český informel, byl jsem přímo uchvácen – tohle je to, co si přeji fotografovat! Vzorem se mi staly fotografie Emily Medkové, Aloise Nožičky, Čestmíra Krátkého a dalších.
A co pro tebe znamená výstava v Lounech?

Je především návratem do rodného města, těším se na setkání s přáteli a rád bych všechny překvapil doposud u nás nepublikovanými fotografiemi z cest po Itálii, Francii a Spojených státech a novými fotografiemi krajiny z okolí Loun. Profesně jsem se často věnoval fotografii architektury, ale ve své vlastní práci si mohu svobodně vybrat motiv a výřez, fotografie nepodléhají zadání architekta nebo stavební firmy, tak se bavím nalézáním kompozic (fotografie není nic jiného než kompozice, světlo a stín), které mohou často působit až abstraktně.

Pokud Vás Jiří Jiroutek zaujal, navštivte stránky www.gaml.cz, kde je rozhovor celý uveřejněn a rozhodně si nedejte ujít výstavu Fotografická geometrie. V GAMLu, který se stal již nedílnou součástí Loun, se na Vás těšíme od  pondělka do pátku od 14.00 do 19.00 hodin.

Milena Nečesaná

<  všechny tiskové zprávy

Dále by Vás mohlo zajímat:
Aktuality · Tiskové zprávy · Podporují nás · Jaroslav Vrchlický · Technické parametry · Historie divadla · Obchodní podmínky · Úřední deska
zavřít
Vyčkete prosím, probíhá přenos dat...