TISKOVÉ ZPRÁVY
13.2.2012
Louny přebírají kulturní otěže! Takový mám pocit. Koncerty malé, větší, akce neznámých solitérů i jmen osvědčených, zajímavé tituly divadelní, prezentace výstav. Pomyslnou smetánku sice slízne celé město, přestože se všechny aktivity točí kolem Vrchlického divadla a pana ředitele Vladimíra Drápala.
Ještě pět minut před začátkem v 19 hodin se zdálo, že o vystoupení Vaška Koubka nebude zájem. Než jsme však dosrkali horkou čokoládu, byla obsazena všechna místa divadelní kavárny, a zhruba šedesátka růnorodých lidí se mohla naladit. Samojediný chasník ozvučený třemi mikrofony předváděl svoje písničky, vtipnými příběhy poodkrýval jejich základ, dostalo se i na povídku Vrata z jeho knihy. Dvě hodiny (bez přestávky) strhující lidskosti, humoru umně vystavěného i hořkého.
Nemám zkušenosti z pradávných koncertů, ale na prvních dvou deskách, dle sluchařů, ne vše ladilo, což mi nikdy přespříliš navadilo. Syrovost, upřímnost a spontaneita mi vyhovovaly více, než nimrání se v nevycizelovaném zvuku, poukazování na výslovnost. Hospodami obouchané varhany chudých bezchybně doprovázely léty pevně usazený hlas. Podobně jako je inspirována přírodou Dáša Voňková i Koubek maluje své texty osobními pocity příběhů kolem sebe.
Neopoměl třeba pozvat na vystoupení svého kamaráda Vladimíra Veita (7.3.2012, 19.00 hodin), samozřejmě velmi vtipným vypointováním běžné situace. Vypadá to, že mě zlomil... a za osm pětek je to snad i povinnost!
RadeK.K.
divadlolouny
