VÝSTAVY
Malba je pro mě, vášeň, tajemství, extáze. Samotný proces tvorby je pro mě to nejdůležitější. Dlouho přemýšlím, než začnu pracovat, ale pak to udělám zase ráz na ráz. Vyhovují mi větší formáty, pracovat celým tělem, uvolnit se, trošku se u toho zapotit. Je to spíš dialog mezi mnou a plátnem, co mi ještě dovolí a co ne.
Je to dost dlouho, nejméně rok, co se Jirka s Pavlem sem tam oddělili, a bylo vidět, že probírají něco důležitého. Když si přizvali Sýkorku, jindy Drapiče, došlo mi, že to důležité bude něco veledůležitého. A taky že jo. Jednoho dne se to provalilo: chystají v lounském GAMLU výstavu fotografií. Společnou. Na jedné straně zkušený profesionál, který má za sebou nejednu prezentaci svých výtvorů, jimž bezesporu dominuje kniha vzdávající hold Ještědu, do jehož království se kdysi odstěhoval za obživou. Na druhé straně vnímavý všeuměl, který se fotografii věnuje sice také profesionálně, ale jako majitel fotografického obchodu. Podle mého na něj zapůsobila při jeho dlouhých vyjížďkách na bicyklu krása Českého středohoří a jiných míst Lounska, a protože je to duše citlivá, nejspíš zatoužil tu krásu polapit. Oba Louňáci, milovníci Českého středohoří, oba na prahu druhé padesátky života. Jiří má rád černobílou fotografii, na které zachycuje portréty osobností i krajinu, v níž rád hledá geometrický řád, podobně jako v architektuře. Pavel upřednostňuje barevnost, používá ji však ke sdělení pocitu z viděného, nebojí se neostrosti, zrcadlení. Podle mého takový impresionista. Bude to zajímavé setkání dvou přátel od Oharky, kterým se stal fotoaparát věrným druhem na cestě životem. Jsem zvědav a držím jejich duetu palce. HONZA JÍRA
Proč je všechno tak krásný Název lounské výstavy Tomáše Bambuška je na dnešní dobu docela divným povzdechnutím. Vždyť jsme přece naopak zvyklí ve všem hledat důkazy potvrzující obecné přesvědčení, že líp už bylo a všechno jde od desíti k pěti; ve společnosti, ve státě, v životním prostředí, ve světě, ve vesmíru - no a v umění samozřejmě taky. Tak jaképak, že je všechno tak krásný! Že by byl Bambušek cynik a názvem si z nás jenom dělal legraci? Kdo ho zná, ví, že potměšilý je dost. Jenže tentokrát to myslí fakt upřímně. Taky při pohledu na směřování našeho všehomíra není bůhvíjaký optimista. Ale krásu v něm tedy rozhodně vidět umí. Všude.
Tato výstava představuje pouze nepatrný zlomek mé komorní tvorby. Navíc, uvědomil jsem si, že bývají-li akvarely součástí větších výstav, většinou jsou prezentovány jen ty z české provenience. Shledávám to tak trochu nespravedlivým vůči dílům, pravidelně vznikajícím vždy počátkem roku...
Fotograf a držitel dvou cen Czech Press Photo Romek Hanzlík podnikl podle Máchova "Deníku do Itálie" cestu do Benátek, zrekonstruoval a absolvoval tam i zpět jeho Krkonošskou pouť, procházel Máchovo krajem kolem Bezdězu, Ralska, Berštejna a Housky, a hledal místa spjatá s Májem.
Výstava, které se můžete dotýkat, a která se dotkne i vás.
Lounská výstava je pokusem vrátit jméno Františka Chauna na výtvarnou scénu. Po mnohaletém mlčení a menší výstavě na jaře 2017 v Hradci Králové se Chaun opět vynořuje z vod zapomnění, a to nikoli náhodou právě v Lounech. Vladimír Drápal
divadlolouny
