TISKOVÉ ZPRÁVY

Nepřijedeme…
Noční můra každého divadla závislého povětšinou na zájezdových představeních profesionálních souborů. Někdo onemocní, někomu se stane úraz, vždy se jedná o skutečnosti, jejichž ovlivnění zkrátka není v lidských silách. I nám, ve Vrchlického divadle,  dvakrát v této sezoně  (ťukám si na zuby, prý nehoří) zazvonil telefon a ozvalo se: nepřijedeme. Jako jeden muž začneme okamžitě telefonovat, mejlovat, facebookovat, jenže ne všichni pravidelní diváci poskytli telefon, na všechny nemáme emailové adresy, ne všichni jsou na facebooku, někomu se nedovoláme, někdo má přeplněnou emailovou schránku, někdo… Zkrátka někdo se v osudný večer svátečně naladí, nastrojí a vyrazí do divadla. Sice je mu divné, že se svítí pouze ve foyer, že se dá v okolí divadla pohodlně zaparkovat, ale stále má naději. Ta hasne při pohledu na nastrojeného pana ředitele a paní propagační, kteří se kají a omlouvají a věřte, že jim oběma je tak, jakoby absenci hereckého souboru zavinili oni. 

Ale Louňané své divadlo milují, a tak se na sebe usmějeme, popřejeme si hezký večer a většinou se společně těšíme na náhradní termín. Ten najít s tak vytíženými divadly jako je Divadlo Na Jezerce a Dejvické divadlo není jednoduché, ale nám se to podařilo.

Vážení nezlobící se diváci, blíží se náhradní termín Ženitby, kdy 18. listopadu Bára Hrzánová jako hlavní hrdinka nezodpovědně onemocněla těžkou chřipkou, a v neděli 14. dubna se snad zaskví v celé velikosti svého hereckého umu. A  13. června se těšíme na představení Dejvického divadla 39 stupňů, které jsme museli přeložit z 19. února, kdy se nám povedl téměř husarský kousek – z vyprodaného divadla se nám podařilo včas zastavit téměř všechny diváky, ve foyer se na naše pýření přišlo podívat jen 27 neinformovaných (téměř polovina z nich byli naši příznivci z Litvínova, kteří nám na sebe do té doby nedali žádný kontakt), nutno dodat nezlobících se a chápajících.    

Chtěli bychom se přesto omluvit, omluvit se za nedodání zboží, které jste si koupili, a za odkazování na jiný termín. Ale na druhou stranu – važme si faktu, že divadlo stojí a padá s lidmi, s jejich přítomností nejen na jevišti, ale hlavně v hledišti, ostatně život nám na rozdíl od divadla náhradní termíny neposkytuje.

Milena Nečesaná